To není jemné pohlazení. To je alchymie květnového úplňku ve štíru, ve spojení se svátkem Beltain. Velké setkání energie štíra, který jde pod povrch. Do pravdy. Do míst, kde už nelze hrát role.
Dlouho jsem si myslela, že odvaha vypadá jinak. Že je to vytrvalost, překonávání, další krok, další směr. Dnes vím, že existuje i jiný druh odvahy, který je tichý, nenápadný, a přesto velmi hluboký.
Dnes mnou prošla myšlenka na štěstí. Ne jako otázka, jak ho získat, ale jak ho vlastně ve svém životě žiju. Uvědomila jsem si, že pro mě štěstí není vrchol, ke kterému bych chtěla šplhat, ani to není okamžik euforie, ani splněný seznam přání.
Sundejte mi boty a uvolníte mi křídla
Není to dlouho, pár týdnů, co ve společnosti mezi mými vrstevnicemi při jednom setkání objevilo se ve vzduchu téma přechod. Reakce, které přicházely byly dost stejné: hrozný, jsem náladová, mám návaly, tloustnu a myslím si, že jen proto, mastí se mi vlasy, mám hroznou pleť .. mlčela jsem, protože mi najednou přišlo až nevhodný říkat, že se cítím ve...
.. ať můžeš rozkvést. Biologické jaro klepe na dveře. To naše jaro, které nehledí na list a datum v kalendáři. Poznáme to velmi jednoduše, když přichází máme touhu obklopovat se řezanými květinami, slyšíme v přírodě více zvuků, vnímáme více vůní a chce se nám a to asi jen nám ženám, tančit. Máme chuť na něco šťavnatého a čerstvého -...
... nevím jestli to byla mlha, nebo mraky tak nízko, ale bylo opravdu úplné ticho a celý svět byl zabalen do té bílé peřiny. Sem tam něco nechalo se vidět a právem získalo můj úžas ... Bože, krása ♡
Nebe, které bylo v neustálém pohybu, bylo jediným důkazem, že ani vnější svět se nezastavil. Ten chvilkový pocit, kdy jsem prostoupena vším a nevnímám hranice svého fyzického těla. Jsem. Jsem ohromena něhou, která je všudypřítomná. Ticho kolem mě, ticho ve mně, vše co mé oči by viděly vzdálené, Já cítím na dotek .. vlhká kůra stromů a spadané...
Srdce je Moře Světla. Světlo jež nevidíme stále, vnitřní světlo, které když vyneseme až na povrch září nám ve tvářích. Kéž by mne prostoupilo celým tělem, říkám si. Stojí to nemalé úsilí, otevírám své srdce meditací a dávám tím prostor, aby vyšlo navenek a postupně tak přeměňuji svůj život. Jak můžete to vidět? .. zářím štěstím ..
Dílo stvořitele co v minimalizmu vidí krásu, v jemnosti cítí sílu, v paprsku světlo a stínem oznamuje čas 🖤 přichází večer a je klidný víc než se zdálo před malinkou chvílí, ten klid se prohlubuje a já tiše děkuji a přeji si ať trvá .. v ten moment rozplyne se vše, kdy myšlenka na pomíjivost vloudila se a vrátila...
Když v korunách stromů vidím písmenka, skládám je a čtu: 𝚙𝚛𝚘𝚜𝚒𝚖 𝚙𝚘𝚜𝚊𝚍 𝚜𝚎, 𝚣𝚑𝚘𝚞𝚙𝚗𝚒 𝚜𝚎, 𝚗𝚎𝚌𝚑 𝚜𝚎 𝚘𝚋𝚎𝚓𝚖𝚘𝚞𝚝 .. tak to úplně přesně není, ale zkuste popsat svůj vnitřní svět. Dlouho jsem stála opřená a dívala se do jeho koruny, než jsem se posadila a nechala vniknout jeho dech do mě. Cítím jednotu, cítím jak se cítí...
Vnitřní život mě připravuje. Vnější život mě používá.Ve vnitřním životě jsem aspirací. Ve vnějším životě jsem projevením. Co je aspirace? Aspirace je dušeplným pláčem mého věčného života. Co je projevení? Projevení je naplňujícím úsměvem mé nesmrtelné duše.V mém vnitřním světě potřebuji milovat svůj vnější svět více, božským způsobem. V mém vnějším...
Děti vyrostly a mají své milé polovičky, ty mají taky své rodiny a nejde se naklonovat ať můžeme být všichni všude a přitom spolu. Já žiju jinde než tatínek mých dětí a svátky vánoční přesto všechno chceme být společně, stejně jako všechny ostatní svátky v roce. A tak držíme tradici a jsme společně u mých rodičů, jen začínáme již...
Zimní slunovrat, den jež naši předkové uctívali jako den znovuzrození Slunce, a to je myslím velký důvod k oslavám, protože Slunce přináší teplo, život a světlo ✨
Měla jsem letos dlouhé období malování jen v černé a bílé, sem tam zlatá barva. Když půjdu dnes po časové ose zpět, tak na první silné momenty vzpomínám v den benefiční aukce právě mých mandal. Ty všechny byly barevné. Odešly a s nimi i mnoho dnů pojmenovaných a to doslova, protože ten večer jsem byla požádána, zda bych...
Přátele moji drazí zde a ne jen zde. Chvilku tady nebylo žádné slovo, vím. Ale o to více bylo jich v mých setkáních s mnohými, i některými z vás tam venku, v tom světě kde se vidíme, slyšíme, cítíme a cítíme. Sedím a maluji, dnes je den pro to vymezený a je to tak úplně nejvíc v pořádku. Hlavou...
Bylo by tak jednoduché dát sem slova, která ke mně po předešlém víkendu přicházela a mít tak tu nejlepší pozvánku na náš další víkend. Ale ne. Je to jako s osobní mantrou, je jen má. A ta vaše slova, za které stále děkuji, ta jsou jen Vaše, jedině tak to vše co nesou, zůstane dál v plné síle. Mají takovou...
.. k snídani dostala jsem básničku. Mně velmi blízká duše, která už jednu pro mě napsala i tentokrát rozsvítila hnedka z rána den. Magdalénko mi říká od chvíle, kdy zjistila, že mám druhé jméno. Někdy je až s podivem, jak se dokázali někteří ihned bez zaváhání přeučit a říkat mi právě druhým jménem. Děkuji za tyto milé řádky a...
Za vsí, v ranním tichu, s mlhovým pohlazením po tvářích. Rosa jako noty chycené v pavučině .. když budeš chtít, hudbu uslyšíš .. S každou kapkou vody tolik nového přišlo na zem. Užívám si a děkuji za ní .. když vím, že mé tělo je utkáno ze stejných kapek vody, jako bych koukala do zrcadla ..
Víkend v tichosti aneb krásná samota .. když jsem se před více jak rokem rozhodla tento víkend uskutečnit, těšila jsem se. Bez jakéhokoliv očekávání jen v těšení. Když jsem v pátek večer, stála před naplněným sálem cítila jsem upřímnou radost a zároveň pocit zodpovědnosti. Přesně tak, rovnýma nohama v pocitu zodpovědnosti. Ale teď po samém...
"Buďme vděčni lidem, kteří nás činí šťastnými; jsou to okouzlující zahrádkáři, kteří rozkvétají naše duše. " ✨ Marcel Proust
.. ano jsem a moje milující světlo opět září pro všechny... A to je krásné, protože už za týden se potkáme a užijeme si společný víkend v tichosti. Moc se na vás těším, a jsem připravena strážit pomyslný oheň pro nás pro všechny a být oporou i průvodcem na vaší cestě do ticha ..
Marcela Magdaléna ✨ Zrození
Dech se děje, nejsem to já, kdo dýchá. Je to přirozenost jako příroda sama. A nejsi to ani ty! Tak se jen posaď a nech, ať se to děje v klidu. Vnímej ne v myšlence, ale ciť to kolem sebe. Vnímej ten kamen, ciť jeho sílu ・ buď jím ・ protože jsi ..
Přátelé moji, moc děkuji za to, že mi píšete. Vážím si každé zprávy, každého emailu a děkuji, že se nezlobíte, pokud nereaguji vždy ihned i když se snažím. Vaše příběhy, stejně jako život je i mým, proto pro lhostejnost nemám místo - "můj" život je totiž stejně tak i váš. Moc nelze v našem zajetém nastavení vynechat slova naše...
Život miluji a chvíle mezi stromy velmi. Učím se, klaním se a děkuji. Trpělivost a opravdovost, to na nich obdivuji nejvíc. Vím, že to vše v sobě máme též a tak díky těmto chvílím v sobě to připomínám a pěstuji. Co ale teď cítím .. Je těžká doba, kdy podepisujeme miliony petic za více než miliony stromů, nakupujeme produkty na...
.. je tak klidná, květina. Je tak tichá, květina. Vždy si užívám tyto momenty, kdy se odevzdám jen přítomné chvíli a ucítím onu slovy nepopsatelnou dimenzi, kterou nelze pochopit myšlením. Užívám si tyto chvíle, vím, že to vše je i v mém nitru a nechávám se prostoupit jsem tím vším. Cele v té posvátnosti.
Stejně jako vítr nese tisíce okřídlených semen, tak s sebou každý okamžik nese zárodky duchovní vitality, které nepozorovaně spočinou v mysli a vůli člověka. Větší část z těchto nesčetných semen zahyne a ztratí se, protože lidé nejsou ochotni je přijmout: semena jako jsou tato nemohou totiž vzejít jinde než v půdě svobody, spontánnosti a lásky."...
Pak vyšlého slunce zář mou kuklu políbila - A já vstala - a žila
Emily Dickinsonová
Myslím, že i to je štěstí, když si můžeme dovolit, a dovolíme být jen pro sebe. Nebýt neustále k dispozici vnějšímu světu a dopřát Své duši potravu ...
Bud'te trpělivý vůči všemu, co je ve vašem srdci nevyřešené ... a pokuste se milovat samotné otázky jako zamčené pokoje nebo knihy, které jsou napsány velmi vzdáleným jazykem. Nepátrejte po odpovědích, které nemůžete dostat, protože byste je nemohli žít. Jde o to žít vše. Možná se pak postupně, aniž byste si toho všimli, do té odpovědi jednoho dne...
Jak jsem poznala Své štěstí? Tak to Vám povím! Přišla jsem jedno odpoledne do koupelny rozzářené odpoledním sluncem, koukla se do zrcadla těsně ped tím, než jsem sáhla po vodovodním kohoutku a stálo tam. Dívalo se na mě a usmívalo se. V ten moment cítila jsem po celým těle hřejivost lásky. Hlavou proběhla nedávná zpráva od mé dcery, když jsem...
Každý den se alespoň jednou posadím, protože meditace je pro mě radostí. V ní Jsem čistá bytost, Jsem radost, Jsem moudrost, Jsem energie, Jsem odpověď na každou otázku. Jsem Sebou a Jsem vším. Cítím v tom vědomí hluboký klid. Jsem za prostorem, mimo čas. Mé tělo je v blaženosti, dech se děje, srdce tluče, krev šumí, svaly hřejí a...
