Já jsem štěstí ..

Jak jsem poznala Své štěstí? Tak to Vám povím! Přišla jsem jedno odpoledne do koupelny rozzářené odpoledním sluncem, koukla se do zrcadla těsně ped tím, než jsem sáhla po vodovodním kohoutku a stálo tam. Dívalo se na mě a usmívalo se. V ten moment cítila jsem po celým těle hřejivost lásky. Hlavou proběhla nedávná zpráva od mé dcery, když jsem jí poslala fotku z cesty s pozdravem a přáním hezkého dne: "maminko všimla sis, že už nemáš žádné vrásky? ♥︎" Stála jsem u toho zrcadla a jen se dívala a celým tělem si užívala to vědomí, že Ano já jsem moc šťastný člověk. Všechny pocity štěstí jsou hlubší a oživující ve chvíli, kdy v nich začne být vděčnost a víra. Že v našem světě se může uskutečnit jen to, čemu opravdu věříme. Že na našich cestách leží dary, které jsou naším nástrojem jak pomoci sobě a být tím užitečný i ostatním. Vědomí že, ve vnějším světě se projeví vše to, co si myslím, cítím a v co věřím.. Vděčnost za život a díky za všechny momenty, které vykreslily ony mé vrásky. Vztahuji se k životu se všemi jeho blaženostmi a zároveň děkuji za všechny těžkosti. S vědomím, kdo jsem a kde jsem. Radost, že moje vědomosti a cesta k objevování sebe sama mohou přinést uvolnění druhým a víru všem, že to Štěstí v sobě máme, protože počátkem je šťastná jiskra a tu v sobě máme všichni ...

S láskou 

Marcela Magdaléna