Jakmile pochopíme, že vnitřní a vnější svět jsou zrcadlové odrazy, které se mění podle našeho vědomí, jsme na dobré cestě. Pokud naše vědomí žije ve strachu, odrazí se to ve vztazích a ve všem kolem nás. Pokud však žijeme ve vibraci lásky, je přítomna všude, jak ve vnitřním, tak vnějším světě. Jakmile spatříme tento svůj vnitřní svět, zmizí všechny...
"Hledím ti do očí a vidím vesmír - zrozený a dosud nezrozený"
..než se v mysli objeví myšlenka, nacházíme se ve stavu bezčasovosti. Jakmile myšlenka splní svůj účel, bez ohledu na to co přináší, vracíme se do stavu bezčasovosti. A v tomto stavu nepotřebujeme důvod k radosti. Prostě jsme šťastní.
Nohy pevně na zemi a hlavu mít v oblacích:
Koukat na svět přes prsty, můžeš
Všechno v přírodě produkuje zvuky. Známe zvuk větru i řinoucích se řek, ale pokud se opravdu velmi ztišíme můžeme slyšet i mávnutí motýlích křídel. Staří mudrci je slyšeli, poznali a zaznamenávali a díky těmto pradávným nejzákladnějším zvukům, jako je například "Om", či "Hreem" nebol-li mantrám, lze se dostat do stavu hluboké meditace. Je to praxe...
První vznešená pravda je pravda strasti, tedy skutečnost, že štěstí je pomíjivé. Vše, co máme, je nestálé. Nic, co obyčejně pokládáme za skutečné, netrvá věčně. Nevědomost, připoutanost a hněv jsou příčinami bolestných strastí. Tudíž Druhá vznešená pravda znamená poznat příčinu utrpení. Odstraníme-li kořeny strastí, dospějeme ke stavu bez utrpení -...
.. miluju život. Miluju přírodu, které jsme všichni součástí a cítím jak pomáhá když se vzdálíme vděčnosti za náš život zde. A přitom stačí tak málo. Třeba kroky bosých nohou po zemi přimějí k tomu uvědomění a vrátí k tady a teď. Jak to je možné? Přestaneme - li přemítat o tom co nám chybí a co bychom chtěli...
Marcelko takhle přeci nevypadá pírko! Ale ano, vypadá. Zapomeň cos kdy viděla, staň se tím pírkem a zkus ho namalovat.. uvidíme jaké bude potom Tvé pírko.
.. kdo byl pozorný jistě si všiml, že tady byl nadpis a celý den nic víc. No to se stane tak, když mi večer přijde pod ruku blok o formátu A3 a velká touha začít. Bylo to opravdu hodně hodin, začala jsem ještě ten večer před spaním, pokračovala časně ráno, stihla jsem si odskočit na dvě slíbené terapie a rychle...
Až dveře kostelů zůstanou zavřené a kříže v polích zarostou trním, až potom mnozí začnou hledat v sobě v odpověď. A andělé v ulicích zatím pláčou, že nikdo neslyší, když šeptají: "Ztiš svoje myšlenky a uslyšíš Svůj hlas ..."
Vladimír: Jaké to je cítit neviditelný svět? Mluvíte o bytostech otevřeně, ale ne příliš.
Jsem dítě přírody, několikrát, spíše mnohokrát tady zaznělo, že jsem dítě z rodiny, která není vázána k jakémukoliv náboženství. Babička mě učila modlitbě každý večer a děda to neměl rád. Modlitba mě ale hřála, a tak jsem se na babičky každovečerní slova těšila. Děda mě vedl k víře v sebe a vše co vidím, cítím a vnímám. Nepamatuju si...
Občas bychom moc chtěli pomoci, když vidíme bolest či trápení..ale není způsob jak, protože vše je jen v moci každého jedince aby změnil, utišil, uzdravil. Ale můžeme udělat hodně tím nejmenším co dokáže každý z nás. Můžeme na něj myslet, vysílat dobré myšlenky což znamená dobrou energii. To můžeme, pokud to opravdu a upřímně cítíme. Můžeme, pokud...
Tyto roztomilé krásky (ty ve vázičce) jsme si domu přinesli 31.3. minulý rok a jsem si jistá, že vypadaly stejně jako dnes, přesně po roce, kdy je pro Vás fotím. Podle křesťanské tradice se větvičky vysvětily v kostele a další rok na popeleční středu se spálily. My je teda v kostele nevysvětily, ale evidentně naše péče má velkou moc...
proudí svou cestou uvnitř v těle,
..kéž by foťák uměl zachytit i to co mnohé lidské oko vidět nechce. Vím, že nejsme jediné bytosti v tomto světě, protože uznejte, tolik místa a krásy jen pro lidi? Vím, že rozum to připustit nechce, ale vím, že jen proto, že je na to krátkej. A tak moje dnešní rada zní, nechtěj to pochopit, nebuď smutný, když to...
co mě učí voda .. teče lesním potůčkem a je stále ve své vlastní přirozenosti. Taková, jaká je. V létě osvěžující v zimě ledová, ukrytá pod tenkými plátky ledu, ale vždy svá, neměnící se formami, nepoznamenaná přemýšlením, zda by byla mnohem krásnější, kdyby byla vodopádem, či jaká bude v řece. Voda není tou formou, je tou vodou a je...
" Pohleď jak jsem jemná, stačí ranní mrazík a už tu nejsem. Ale příští rok se zase vrátím, jak je to krásné! A ty si děláš starosti o zítřek, o pozítří? Ani o dnešek se nemáš starat, vždyť co znamená dnes, zítra .. Pohleď, život se stále vrací, život trvá stále. Bytí trvá stále a životy následují jeden za druhým. Vždyť stále přichází jaro ......
" Mé květy kvetou k radosti bytostí,
Přesně ten moment, kdy vím, že můžu jen jediné. Ne že by nebyla chuť dělat cokoliv jiného, ale vím, že teď chci udělat přesně To. Ležet, nohy si pokrčit v kolenou ruce si položit na hrudník a zavřít oči. Poslouchat ticho a slyšet v něm jak hloubky, tak výšky. Ty, které dokáží vyvolat husí kůži po těle. Protože vím, že...
"Nechť je vděčnost polštářem, na kterém klečíš, abys řekl svou noční modlitbu."
Dvacet jedna dní meditace s Deepak Chopra. Děkuji Haně, že mně upozornila, na tuto událost, když přišla ke mně na začátku března se slovy, Vy jste se Marcelko opravdu setkala s Deepakem osobně? Ano ♥︎ a musím říci, že ten jeden den s ním v rámci celodenního setkání byl velmi významným dnem mého života.
Tři minuty z procesu najdete zde ▶️ Zdá se tak ... jednoduchá.
Opravdu velké poděkování z celého srdce patří vám všem, kdo jste přišli na výstavu mých mandal a benefiční večer pro Lemniskátu. Díky Vám a Vašemu zájmu se tak podařilo vydražit všechny vystavené mandaly za krásných 44 tisíc korun, což umožní vyrobit opravdu hodně sešítků pro organizaci Zdravotní klaun a ty tak udělají radost mnoha dětem v...
..určitě to známe všichni. Je jistě pravda a mnoho moudra v tom, že pokud není člověk šťastný, nikdo druhý ho štěstím nenaplní, to musí zvládnout každý sám. Ale je pravda, že pokud máme oporu, lépe se to zvládne. A to miluju když se dívám po lese. Všimli jste si také, že mezi mnoha rovně vzrostlými stromy se občas nějaký zcela...
..se na sebe dívat. To mi poslední dobou přijde nejvzácnější. Buď jsem přesycená sociálními sítěmi, nebo je za tím něco mnohem hlubšího. Ať je to co je to, setkávám se co to jde s lidmi, kteří mi právě i na oněch sociálních sítích připadají velmi blízcí. To se tak nějak poslední dobou přihodí a je tady společný zájem a...
Mám velkou radost. V pátek jsme společně s paní Vlastou, ředitelkou chráněné dílny Lemniskáta v tichosti navěsily obrázky mandal na zdi kavárny v Týnské uličce a jen se těšíme tomu, jak jim to tam sluší a po celý únor slušet bude, než 28.2. v 17 hodin budou v komorní aukci rozprodány. Pomyslná kytice uvázaná z mých dvaceti pěti mandal,...
..to jediné jsem opravdu vybudovala. Ani v tu chvíli jsem možná nevěděla, že tak činím, když děti na svět přišly. Nejsem ten typ člověka co čeká návody na život v odborných knížkách. Možná k veškerým mým poznáním povede cesta delší, ale jsem si dnes, když vidím své děti jista, že není kam spěchat. Na nic a pro nic. Všechno...
Zpět k večeru Women`s Talks na téma "svoboda" Musím říci, že jsem velmi vděčná za ten večer. A nebudu se rozepisovat proč, protože opravdu tak hluboké, ne silné, hluboké, to setkání v dané společnosti bylo a kdo nebyl, nemůže ani trochu zakusit ten pocit jen z popsaných pocitů. Mimo to, jsou moje a každý měl jistě zcela jiné, měl své,...
Za fotografie a především jeho tiché doprovody moc děkuji Tomášovi
