"teedeníček"

Dnes jen pár rychlých slov. Před chvilkou jsem dosedla ještě plná dojmů z dnešního večera, kdy byla poslední letošní meditace s mandalou u mě ve Veletržní. Byl to opravdu tichý večer i když pár slov jsme si stihly předat, než se každá z nás ponořila do svého vlastního středu. Všichni víte, jak moc miluju ten čas s pastelkou v ruce,...

Snažte se přistihnout sami sebe, když si stěžujete na situaci, ve které se nacházíte. Stěžování je vždycky projevem toho, že nepřijímáte to, co je. Je nabito negativní energií. Když si na něco stěžujete, děláte ze sebe oběť. Proto nežádoucí situaci buď změňte, nebo přijměte. Nebo odejděte. Všechno ostatní je...

Už jen pár dní zbývá, než zapálíme první svíčku a přivítáme adventní čas. Ten čas je v mnoha ohledech báječný. Blíží se nám konec kalendářního roku a my si v duchu rekapitulujeme co všechno jsme stihli ze svých plánů a těšíme se z naplněného a cítíme r a d o s t. Vymýšlíme čím potěšit své nejbližší a lehce...

Tak jsem na sebe dnes pyšná. Před pár dny můj přítel a kolega Kája Tejček, vyhlásil Den masáží pro Honzíka. Honzíka neznám ale znám Káju a k jeho projektu jsem se s radostí připojila a dnešní odměnu za masáže s láskou věnovala. Teď večer jsem usedla a dala dohromady počet poukázek, které jste si u mě v posledních dnech...

Píšete mi po masážích i meditacích a sdílíte se mnou své pocity. Ve velké většině děkujete za prožitek a těšíte se z nalezeného. Přišel dopis, kde mi paní sděluje, že na začátku, kdy se díky pravidelným návštěvám meditací a marma terapii opravdu poznala a vnímala jako zcela jiný člověk plný radosti a chuti do života. Že se jí dařilo...

Mnoho z nás žije ve světě chaosu a ustavičných problémů. Ovšem málokdo si uvědomí, že takovýto svět si vytváří sám svou vlastní myslí, kterou neustále zaměstnává myšlením a tím nás zbavuje celistvosti a jednoty se svým opravdovým Já. Najít klid, s hlučnou myslí nelze, proto jediným a možným je změnit svůj postoj ke své mysli. Naučit se být jejím...

Představte si, že by na Zemi nebyl žádný člověk a že by tu byly jen rostliny a zvířata. Existovala by minulost a budoucnost? Existoval by čas? Otázky jako "Kolik je hodin?" nebo "Kolikátého je dnes?" by ztratily smysl? Dub nebo orel by se takovým otázkám pobaveně zasmál. "Kolik je hodin?" zeptali by se. "No přeci teď. Copak existuje něco...

Občas slyšíme hlas a máme dokonce pocit, že opravdu promlouvá tady a teď. Každý kdo se kdy dotkl našeho srdce v něm navždy zůstává. Chybí mi děda. Vím, že se dívá, vím, že mě hlídá. A když někdy nevím... jistě je to on, kdo mi napovídá. Byl to pro některé lidi morous a možná podivín. Ale mě vychoval, nechal...

Každý zvuk, každé slovo i každý obraz či symbol má svoji frekvenci a duchovní obsah. Svět kolem nás je plný symbolů, které máme k dispozici. A svým vnímáním máme možnost jejich energii aktivovat. Stejně jako léčivé kameny a aromaterapie i symboly nabízí možnost harmonizace nesouladu v našem jemnohmotném poli a na tyto symboly se dá napojit bez...

Říkáme, že lidé kolem nás se mění ale ve svém vlastním spěchu si mnohdy nestihneme uvědomit, že možná se měníme my. Vnímáme jen to, že nás věci, které nám přinášely radost najednou neuspokojují, že lidé, se kterými jsme si rozuměli nám najednou nerozumí.. Ve chvilce, kdy si uvědomíme, že jsme se změnily a budeme následovat cestu, na které nám budou...

Při víkendovém pobíhání po lese, bylo zase o něco více podzimu. Tráva vzala zlatý nádech, les voněl po houbách více než kdy jindy a všude kolem se barvou pyšnil vřes. Nešlo si nevzpomenout na pár veršů a cestou domů, koupit vřes a obohatit tím svůj výhled oknem na terasu. Miluju podzim, jeho barvy a kouzlo přírody jiné každý den.

Proč hledat svůj vnitřní klid? Je to cesta do nitra. Vedení, kterému když se člověk poddá, pronikne hlouběji do sebe. Přesně tam, kde dobrovolně opustí své myšlenky i tíživé pocity, přesně tam, kde vše z vlastní vůle propustí a nechá rozplynout v proudu života. Přesně v tomto okamžiku přijde sebepoznání a vědomí, že dostat se do tohoto nádherného,...

Přijde mi to dokonalé. Příroda sama je jeden velký skvost. Že je jeden list takový a druhý makový, jeden pařez ztrouchnivělý a druhý pokrytý mechovým kobercem, který navrhoval ten největší návrhář v tomto vesmíru, to je pro mne dokonalost. Vidět a obdivovat to takové, jaké to ve skutečnosti je. Miluju to stejně tak, jako u lidí jejich osobitost....

Přišlo to a bylo to možná i předvídatelné. Roky malování mandal, což lze nazývat druhem meditace, roky předávání této zkušenosti dál a plné vědomí toho, co mi tato cesta přináší. Není myslím ani divu, že jsem chtěla zakusit jak asi chutná "Ta meditace". Ta, kterou "znám" z filmů a knih. A tak jsem si jedno ráno sedla a utichla...

Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal? Ale doufáme-li v to, co nevidíme, trpělivě to očekáváme.

Chceme-li poznat opravdovost, je nutné stát se součástí..Zkuste jen tak stát, dýchat, věřit a uvěřit. Splynout s tím vším a vnímat jednotu je cesta k harmonii a plnému a vědomému žití.

I když už známe svou cestu po které se dát, jdeme ještě dál a mnohdy i dlouho po té, na kterou jsme zvyklí. Obava sejít z vyšlapané, opustit jistotu, že nás na ní už nic nepřekvapí.. Není to poťouchlé? Jako malí jsme milovali překvapení a to nejen vánoční. Milovali jsme dobrodružství, nebáli se risku, protože jsme očekávali jen ten jediný...

Máte-li potřebu změnit svůj život, buďte vděční za to, že jste si to uvědomili. Nebojte se podívat a upřímně pojmenovat vše co nefunguje. Buďte v první řadě vděční za vše co bylo, protože díky tomu všemu jste právě na tom místě a v tom okamžiku, ve kterém právě jste. Poděkujte za příležitost začít žít život po kterém toužíte a dostatek...

Je pravda, že samota budí ve spoustě z nás strach. A je také pravda, že ruku v ruce s touto realitou, v tomto civilizovaném prostoru vzniká závislost na druhých. A v tomto okamžiku se mi zdá, že je to nejhorší. Protože neumím-li být sám se sebou, snášet samotu a žít se sebou samým, nemohu očekávat, že někdo jiný vedle mne...

Je to nezničitelné, je to čisté, je to věčné. Je to můj největší poklad! Co je to?

"Mé skutečné já bloudí někde jinde, daleko, putuje stále a stále neviditelně a nemá nic společného s mým životem." Siddhártha, Hermann Hesse

Je jedno jak se dostanu někam jinam, protože jsem tady. Je jedno co jiného je na cestě, protože tohle je dobré. Nyní jsem šťastná tam, kde jsem a očekávám nadbytek radostných zážitků. Jsem spokojená tam, kde jsem. Jsem zamilovaná do života tam, kde jsem. Miluji sebe..hodnotné, požehnané já.Abraham Hicks

a stejně tak každá z mandal, kterou jsem kdy namalovala. Mám před sebou úkol, vybrat jen dvanáct ze všech. Jasně, že to jde, ale bude to těžké. Nicméně, velmi , velmi léčivé. Pustit něco, co mi jistě některá připomene, odpustit, co jsem možná zapomněla, vyplakat, co jsem možná nestihla, nebo si zakázala.. těším se na ty chvíle. Kolik, že jich...

Jsem krásná, říkám si každé ráno před zrcadlem a není to lež, je to stav mysli. Jsem zdravá a vděčná za to, že jsem jaká jsem a není to lež. Je to stav mysli. Nebylo tomu vždycky tak. Stejně jako mnohé z nás jsem měla hlavu plnou hloupých myšlenek. Nejvíc asi proč zrovna já musím být kudrnatá, když všechny...

Pokud si chci myslet, že jsem úžasná, nezáleží na tom jak vypadá mé tělo ale na tom, co si myslím.

Každý den je svátkem a každá noc je dárkem, pokud nečekáme, že tyto pocity nám do života vnese někdo jiný. Je na nás, najít své vlastní štěstí a žít tak, aby zůstávalo. Je na nás, být si vědomi svého světla, které vlastníme. Je jen na nás, objevit a udržovat tuto zář. A stačí opravdu málo! Vnímat ony okamžiky, kdy je...

..milovat lidi. Myslím si, že toto je naše bytostná povinnost. Pro každého, kdo se v našem životě objeví, bychom měli udělat vše co můžeme abychom podpořili jeho štěstí. Zároveň si také myslím, že opravdový vztah není možné nabídnout všem a je potřeba se rozhodnout, komu svou lásku svěříme. Když se rozhodneme, když cítíme, že jeho sny a jeho štěstí...

Náš život je postavený na našich chybách stejně tak, jako na našich úspěších. Všichni chybujeme a zároveň jen my sami si plně uvědomujeme jak moc nás právě "tyto chyby" posouvají na naší cestě. Téměř většinou je to mílový krok. Důležité je ale právě ono uvědomění. Zatím co naše okolí nám může našeptávat "byla to chyba" my musíme věřit. Věřit svým...

Vytvářím si svůj vlastní svět. Je jedno jestli mám právě nohy v písku, ve vodě, v trávě nebo v botách. vnímám i užívám si každý kouzelný okamžik, protože když jsou někdy chvilky težši, hodi se představa té chvíle, toho pocitu, kdy se radost rozlévá do celého těla..cokoliv co vrací úsměv do tváře. Protože úsměv nám všem sluší. Protože úsměv, byť...

Našla jsem v deníčku básničku, kterou jsem psala před pár měsíci a myslela na Tebe, tak mi přijde fajn Ti ji poslat ;-)
Mořská víla, co na chvíli se zasnila,křehké poupě poblíž srdce nezdolně si chránila. Jak z poupěte květinu vyrobit si ve stínu? Přes veškeré zdi vnitřní světlo - jdi! Pak navzdory okolí, duše už jí nebolí.