Jsem pánem svého času

Představte si, že by na Zemi nebyl žádný člověk a že by tu byly jen rostliny a zvířata. Existovala by minulost a budoucnost? Existoval by čas? Otázky jako "Kolik je hodin?" nebo "Kolikátého je dnes?" by ztratily smysl? Dub nebo orel by se takovým otázkám pobaveně zasmál. "Kolik je hodin?" zeptali by se. "No přeci teď. Copak existuje něco jiného?" --Eckhart Tolle-- 

Samozřejmě žijeme ve světě v jakém žijeme, kde obě tyto hodnoty jsou jeho nedílnou součástí. Abychom mohli v tomto spokojeně fungovat potřebujeme jak mysl, tak čas. Je ovšem důležité nebýt toho otrokem, ale pánem. Vnímat moc přítomného okamžiku, protože jedině tak se můžeme zbavit břemena času. Je to těžké, vymanit se z tohoto koloběhu a zajetých vzorců, kdy se upínáme ke včerejšku a vyhlížíme zítřek. Ale pokud si uvědomíme, že je to jen v naší hlavě a pokusíme se soustředit na přítomnost, uvědomíme si život takový, jaký opravdu je. Proto pokusme se ignorovat čas aspoň natolik aby nám to nebránilo žít. Jedině tak si člověk může užít maličkosti, které v chaosu času jen lehce přehlédne. A radost, ta opravdová, je právě z maličkostí. Právě těch, které mají možnost hluboce se dotknout - pokud je v zajetí času nemineme.

Marcela Magdaléna