Jemná síla zvuků

Vím, že jsem v pohledu mnohých divoženka a klidně jí i navždy budu. Napíšu možná jednou celý svůj příběh a možná ne, možná si ho ten, kdo chce skládá z našich (i těch zde) krátkých setkání, kde sice neříkám vše, ale vždy jen to, co cítím, že má právě zaznít. Také víte, že často kladu důraz, že každý máme svůj příběh a tak pojďme si ho plně žít. Dnes se vám však svěřím s mojí láskou ke zvukům. Provází mě (stejně jako vás) už dlouho. Možná jste si také jako malí zacpávali uši a naslouchali rezonanci svého hlasu, a možná vás to i bavilo, stejně jako mě. Fakt je, že každý z nás slyší svým jedinečným způsobem. Bavily a baví mě zvuky kolem mě v přírodě, měla jsem je zvláštní formou uložené v paměti a často si s nimi hrála. Nespoutanou přirozeností dítěte, intuitivním vedením, co slyším napodobovala jsem, stačila odevzdanost a můj vlastní dech. Jako malá jsem bývala často sama doma, dost často i večer a to byly chvíle, kdy mi právě zvuky moc pomáhaly. S hlavou schovanou pod peřinou, dlaněmi přes uši jsem si ty zvuky připomínala. Zapomněla jsem tím zcela na samotu, bylo mi najednou dobře se sebou. Bylo úžasné sledovat, jak zvuky se rozplývají po těle, přicházel s tím těžce popsatelný klid. Vzpomínkou jsem utíkala k potůčku, nebo šuměla jemně jako listí, jindy intenzivně jako voda u splavu, někdy hučela jako meluzína, vydávala houpavé "ó" jako kmeny jež ve větru se naklání, bzučení včel a čmeláků a nebo jen jemný zvuk větru tam v louce ... dnes už vím, že zvuk je určitá forma energie, která se dostává hluboko do buněčných struktur a dokáže je harmonizovat. Že zvukem, můžeme ovlivnit mozkové vlny, které ovlivňují náš emoční i fyzický stav. Zpomalí se srdeční aktivita i dýchání a tím i nervový systém. Stejně tak mě fascinovalo a do dnes miluju "ticho" pod vodou. Fascinuje mě voda! Měla jsem obrovskou radost ve zjištění, když při mém prvním učení, jak o sebe mám a musím pečovat, pokud chci pečovat o druhé, byly právě zvuky jedním z nástrojů, které mi v tom mohou pomáhat. Dnes vím, že je to paměť těla a jeho moudrost a schopnost samoléčení. Tak začala moje vědomá cesta za zvukem. S velkým nadšením, protože se mi vrátily vzpomínky, jak hluboce mi už od dětství pomáhaly a díky tomu mi to dávalo i opravdový smysl, jednoznačně mě vedl můj osobní prožitek. Jak to tak bývá, v ten moment, kdy jsem svoji pozornost na zvuky upřela, začali se objevovat různé techniky i stará učení. Začalo se prolínat léčení sebe sama s tím, co mohu předávat dál. V Marma terapii se pracuje se zvuky, v pránickém léčení dech a zvuk jsou jako léčivý dotek, meditační techniky využívají zvuku dechu a jeho vibrací jako základního prostředku léčení a duchovního rozvoje. V praxi a učení inspirovaném kontinuum movement se pracuje se zvuky, tento intuitivní "tanec" těla v rytmu dechu za doprovodu zvuků, vnímám jako obrovskou schopnost uvolnění, energetického dobití, očisty fyzické a také emocionální, až v duchovní dimenzi bytí. Všechna tělesná i duševní cvičení, která objevuji a zkoumám, cítím, že mají hlubší rozměr i působení, než se na první moment může díky jednoduchosti technik zdát. Vždyť tolik toho intuitivně v běžném životě děláme: ššš..š zvuk, kterým jemně konejšíme, haaaa ..aa zvuk, kterým si s výdechem ulevujeme, uvolňujeme napětí .. když necháme tyto zvuky v plné důvěře pracovat, léčíme se ..

Jsem za to vděčná, protože stejně jako meditace i toto mé učení s velkou radostí předávám dál. Jemná cvičení, které jsem na své cestě za zvukem a vodou objevila je krásným důkazem toho, že předávám čím žiju, vím, že otevírám tím dveře v každém, v kom jsou zavřené. Vlastně svým předáváním, dávám prostor k: vzpomenout si jen na to co naše tělo zná ... Cítím to v Sobě, vidím to i u svých klientů, že stačí s důvěrou v moudrost těla opravdu jen být. Následovat pohyb, a v tichosti a klidu nechat se vést. Občas se ptám, zda byl první pohyb či zvuk ale pouštím to, nechávám se unášet v těchto vlnách vlastního proudu života jež prolíná se vším. Ve vědomém kontaktu se Zemí, která mě drží, relaxuje i vyživuje. Jsem Sebou, jsem Tebou, jsem milionem příběhů, jež znám a miliony příběhů co se jen na krátko objeví a mizí. Hlubinná práce se svalem bederním, který ne náhodou je nazýván "svalem Duše", i zde je zvuk, jemný pohyb a vědomá pozornost jediným nástrojem, jak tento sval zvědomujeme, a to mi dává velký smysl už proto, že nelze jej ošetřit dotekem jako svaly jiné. Tato odevzdanost v plynutí, pohybu života jako takového uvnitř se velmi rychle přenese do veškerého života. 

Chceme li se poznat, pochopit a opravdu vědomě žít Svůj příběh, musíme postupně, vrstvu po vrstvě jedině my sami odkrývat a milovat. Každou část hluboko v nás, sami sebe, všechny aspekty v nás ukryté, dovolit si a přijmout je všechny. Možná z mých řádek můžete cítit, jak moc miluji a jsem vděčná za to, co objevuji na své cestě. Věřte, že se stejnou radostí  předávám to dál a těším se i z vašich objevů, které ani není třeba komentovat, stačí se na vás dívat, s vámi být. 

Naše těla mluví, v našich společných seminářích,  kdykoliv vstoupíte do dveří příště, je nejen vidět, že je těla rovnější, je cítit, že mnohem sebe-vědomější.

Děkuji, že můžu přitom být.

Platon prohlásil: "Když si budete s někým hodinu hrát, dozvíte se o něm víc, než kdybyste s ním rok diskutovali."

A je to tak, můžu si položit spoustu otázek proč, a čekat, nebo hledat odpověď tam venku, ale pravda je, že ta jediná dřímá hluboko uvnitř mě samé. Stačí pomalu, po vrstvách, se sebou si hrát a naslouchat. Prostě a jedno-duše Být.