1 .. 7

Není to o slovech, jakkoliv krásně napsaných a upřímně formulovaných. Je to o odvaze prohlubovat své mlčení.

Meditace nám odhaluje vzácnou formu poznání. ... poznání, které se stává moudrostí, jakmile vstoupíme do oblaku Tajemství a místo analýz a definic se pramenem poznání stane účast na životě.

Musíte jen být, a to - když ji zažijete - je ta nejnádhernější zkušenost.

Úžasné na tom je, že uprostřed této zkušenosti jste naprosto svobodní. Nesnažíte se hrát jakoukoli roli, nesnažíte se naplnit něčí očekávání. Poznáváte, že pravé já je v jednotě s celým vesmírem. Naše hodnota je proto vždy nekonečná. Toto sebepoznání nemá nic společného s naším egem nebo osobností; jde o naše skutečné bytí a jedinečnou a zásadní roli, kterou můžeme jen my přispět do vesmíru

Gratuluji Vám, máte již sedmý den své meditace. 

Z vnějšího pohledu se může meditace jevit jako něco statického, jako stav, ve kterém se člověk uzavřel vnímání. Avšak v reálné zkušenosti má meditace ke statickému stavu velmi daleko a mnohem spíše ji lze chápat jako dynamické probouzení se k našemu plnému růstu.

Nehledáme žádné zvláštní prožitky, vhled či moudrost. Nezabýváme se analýzou povrchních či vnějších jevů. To vše je bezvýznamné ve srovnání s vědomím Ducha, který v nás přebývá; toto vědomí přichází, když svoji mysl odvrátíme od věcí pomíjivých a namísto toho své srdce otevřeme tomu, co trvá.

Meditace je pro ducha totéž, co jsou jídlo a vzduch pro tělo.

Je naprosto nezbytné, abychom meditovali každý den. Musíme se zklidnit, ztišit. Podivné a zároveň úžasné na tom je, že tento nárok se nepodobá žádnému jinému nároku, který na nás kdy byl kladen. Zatím co většinu nároků vnímáme jako omezení své svobody, tento nárok není nic jiného, než pozvání k úplné svobodě ducha. To, co se jeví jako naprostý požadavek naprostého odevzdání, je ve skutečnosti příležitost k nekonečné realizaci našeho potenciálu. 

Meditace nás vede k jasnému pohledu, který vychází z prvotní a věčné jednoduchosti. Pojďme tedy s dětskou prostotou vyslovovat své slovo - mantru od začátku až do konce.

Začít meditovat, nevyžaduje nic jiného než odhodlání. Odhodlání začít objevovat své kořeny, svůj potenciál, začít se vracet ke svému zdroji.

Abychom se naučili meditovat, musíme být velmi prostí. Musíme se opět naučit být jako děti.

Učit se tak, jako se učí děti, přijímat učení s vírou a oddaně je uvádět do praxe. Musíme znovu objevit schopnost úžasu, který se dostaví, když spojíme víru s praxí. Tuto schopnost tak snadno ztrácíme spolu s prostotou dětských let. Meditace je návratem k nevinnosti, který se projeví právě návratem úžasu.

Znovu a stále opakují mistři modlitby jednoduchou radu: "Vyslovuj svoji mantru." Oblak nevědění radí: "A nemodli se mnoha slovy, ale slovem krátkým, jednoslabičným. Vlož toto slovo pevně do svého srdce, takže tam bude vždy ať se děje, co se děje."

Meditace nevyžaduje žádný talent či dar. Jen odvahu a úmysl vytrvat. 

"Čistota srdce je přítomná všem, bez ohledu na to, zda umějí číst" říkal Kassián "ani prostota venkovanů pro ni není překážkou, neboť tato čistota je všem na blízku, stačí jen stálým opakováním těchto slov udržet mysl a srdce pozorné vůči Bohu"

Tento způsob modlitby poprvé ovlivnil západní mnišství prostřednictvím Jana Kassiána na konci 4.století, on sám jej získal od svatých mužů pouště, kteří kladli jeho počátky dále než sahala paměť, až do času apoštolů. Hodnota této starobylé tradice, jež je založena na opakování mantry, je především v její naprosté jednoduchosti. Vede do harmonického a pozorného klidu mysli, těla i ducha. Mantrou v křesťanské meditaci je prastará aramejská modlitba: Ma-ra-na-tha - jejíž význam je "Přijď Pane, Přijď pane Ježíši." V některých textech je také udáváno jako "Jsem, kdo jsem." "Či jsem, který jsem."

Budete-li opakovat ma-ra-na-tha, rozložte si: s nádechem ma, s výdechem ra, nádech na výdech tha

*S touto mantrou, tímto slovem jsem na své meditační cestě byla v každodenní praxi zhruba dva roky, než byla mi předána mojí učitelkou transcendentální meditace má osobní mantra. Přesto toto slovo stále sedí v mém srdci, jsou dny kdy rozezní se ..nikdy jsem nepřestala cítit její přítomnost, je svobodná je zde stále a vrací se kdykoliv je právě potřeba. Neptám se proč, děkuji, že je. Děkuji, za den, kdy ona ke mně přišla

Nahlédněte a všimněte si hloubky otčenáše, jež lze pocítit v původním jazyce aramejštině, oproti běžně známému textu modlitby. A budete -li mít chvilku, nechte jeho slova i znít v odkazu pod textem zde ♡

Kde se v člověku bere touha začít meditovat. Zdá se, že existuje tolik různých důvodů, proč lidé s meditací začínají. Patrně jediný důvod, proč v ní lidé pokračují. Dal by se popsat jako rostoucí oddanost skutečnosti

Čím déle budete meditovat, čím déle vydržíte i v obtížích a stále a stále znovu začínat, tím jasnější vám bude, že musíte pokračovat, pokud chcete žít smysluplně a z hloubky.

Nikdy nesmíte zapomenout na cestu meditace: na opakování mantry od začátku do konce. Je to základní zkušenost. Nedopusťte aby vám cokoli zpochybnilo její pravdivost.

Můžete narazit na různé varianty a alternativy. Všechny spojuje disciplína. Musíme opustit všechny své myšlenky, i analýzy. Musíme tak činit úplně a absolutně, a to je také i požadavek mantry: opakovat ji od začátku do konce, s veškerou prostotou a absolutní věrností. 

Meditace je cesta ke svému vlastnímu středu, k základům vlastní bytosti a setrvání zde - klidně, tiše a pozorně. V podstatě je to cesta, která nás učí být bdělými, plně živými a tichými. Cestu k této bdělosti představuje ticho a klid.

Pro dnešního člověka, je to trochu problém, neboť v současné kultuře má většina z nás s tichem pramalou zkušenost, může se ho přímo děsit. Na ticho si však musíme zvyknout. Proto meditace je cesta, na níž se učíme vyslovovat slovo vnitřně ve svém srdci.

Ticho je uvnitř nás. Musíme do něho vstoupit, stát se jím. 

Smysl i obtížnost meditace tkví právě v tom, dovolit si být tak tichým, aby se toto vnitřní ticho mohlo objevit. tímto tichem k nám hovoří Duch. Učit se vyslovovat mantru, opakovat své slovo, opouštět veškerá ostatní slova, myšlenky, představy i fantazie, znamená učit se vstupovat do přítomnosti Ducha, který sídlí v našem nejhlubším nitru a přebývá tam v lásce. Nejdůležitějším cílem meditace je dovolit tiché přítomnosti v nás, aby se čím dál tím víc stávala nejen skutečností, ale ústřední skutečností, která dává smysl, tvar a cíl všemu co děláme, čím jsme. Zvolte si slovo,navrhuji ma-ra-na-tha, nebo zkuste "Děkuji"Opakujte toto slovo po celý čas, který jste si pro sebe vymezili. Dvacet minut je milý začátek. Pozorujte jak pakováním slova, se tiší vaše mysl .. je to dobrý začátek! To co konáte je meditace. A ta neexistuje dobrá, nebo špatná, zkrátka je!!! Gratuluji k dalšímu dni Vaší meditace. 

To nejdůležitější, co potřebujete vědět o meditaci, je jak meditovat. Za stejně důležité považuji vědět, proč bychom měli meditovat. Dovolte mi vám to ještě jednou připomenout.

Zvolte si co nejtišší místo. Co se týče pozice těla, hlavní pravidlo zní: sedět rovně se vzpřímenou páteří. sedět můžete buď na zemi, nebo na židli s rovným opěradle - dbejte na to, abyste měli páteř co nejvíce vzpřímenou. Zlehka zavřete oči. Zvolte si slovo, které budete používat při vaší každodenní meditaci. Navrhuji slovo maranatha. Prostě a pomalu opakujte toto slovo ve svém srdci, v hloubce své bytosti. Naslouchejte mu jako zvuku. Je-li to možné, měli byste meditovat každé ráno a každý večer.

Lze říci, že nebudete-li meditovat každé ráno a každý večer, nikdy se to nenaučíte. Prostě si na meditaci musíte vyhradit čas.