Otevřený dopis
Pro ženu, která se mění a pro muže, který stojí po jejím boku
Milá ženo,
měníš se. Možná pomalu, možná prudce. Možná s pláčem, možná s úžasem.
Tvůj vnitřní oheň jinak hřeje, tvé tělo jinak dýchá, tvé srdce si žádá více
ticha, než kdy dřív.
Není to konec, je to posun. Přechod. Vstup do hlubší moudrosti.
Neztrácíš nic proměňuješ se.
Uvolňuješ to, co už nepotřebuješ, a vkládáš své kroky do posvátné půdy vlastní
celistvosti.
A přesto… někdy je to
těžké.
Protože okolí nechápe. A často ani muž po tvém boku neví, jak ti být oporou. I když tě miluje, možná jen neví, jak tě držet, když se ztrácíš i sama sobě.
♡
Milý muži,
tvoje žena se proměňuje. Ne proto, že by tě už nemilovala. Ne proto, že by se
vzdalovala.
Ale protože život v ní volá hlouběji.
Možná ji teď nepoznáváš. Je citlivější. Tichá. Jindy zas vlní se v emocích,
kterým nerozumíš.
Ale věř ona se hledá.
Neopouští tebe. Vrací se k sobě.
A pokud jí dáš prostor, trpělivost, laskavé rameno, vrátí se k tobě nová.
Moudřejší. Celistvá. Živá.
Tento čas je pozváním
♡
Pro Tebe milá ženo vrátit se domů.
Pro tebe milý muži poznat ji znovu.
Pro vás potkat se novým způsobem.
Možná to nebude stejné. Ale může to být hlubší, pravdivější a krásnější, než kdy dřív.
Buďte spolu v laskavosti.
Dotýkejte se v tichu.
Dýchejte spolu. A buďte trpěliví.
Nechte lásku růst novým způsobem, tak, jak si to žádá duše v těle, které se mění.
S úctou ke všem, kdo procházejí tímto posvátným obdobím,
v lásce a pokoře,
Marcela Magdaléna