Košík
0
0,00 Kč
Ten den byl tichý
21.07.2025
Ten den byl tichý. Uvnitř křehkost. Šla jsem za maminkou bez očekávání, jen s otevřeným srdcem. Alchymické kalichy, které se mnou mluví beze slov, jsem nesla s radostí, že mohu ..
Maminka už dnes mnohé nepojmenuje. Alzheimer v jejím světě rozvolnil hranice času, paměti, někdy i přítomnosti. Ale tělo… tělo si pamatuje. Duše slyší. A tak, když zazněl první tón, zatajil se mi dech. Stejně jako mamince. V jejích očích se cosi rozjasnilo. Její tvář se uvolnila, usmála. Jako by se v ní rozhostilo něco známého, bezpečného, něžného.
Zazněla mísa, pak kalich a v tom tichu mezi vibracemi , měla jsem pocit, že jsme si byly nejblíže jak jen pamatuji za celý náš společný čas. V té chvíli jsem cítila, jak hluboce nás zvuk může spojit i tam, kde slova nestačí.
Tento okamžik byl jako poděkování.
Za život, za lásku, za to, že i když se mnohé ztrácí, zvuk si cestu najde.
A že láska nikdy nezmizí, že jen mění svoji formu.
Právě z těchto zkušeností a doteků vznikla moje touha nabídnout živé zvukové terapie, prostor, kde tělo a duše mohou být v bezpečí, spočinout v tónu, zjemnit a navrátit se k sobě.
Zvuková terapie není koncert. Je to společné bytí v prostoru, kde každý tón otevírá, hladí, vyrovnává. Je to poslech, dotek a ticho, které proměňuje.
Vítám tě v posvátném poli zvuku.
V lásce
Marcela Magdaléna