Co si přeji vzít s sebou do další části roku?

Přichází rovnodennost. Okamžik, kdy se světlo a tma setkají téměř ve stejné míře a my překročíme další neviditelný práh roku.

Dnes před ním ještě chvíli zůstaneme stát. Nepůjdeme dál, ještě ne. Prahy jsou zvláštní místa, už nejsme úplně tam, odkud přicházíme a ještě nejsme tam, kam vstupujeme. Možná právě proto bývaly přechody odjakživa doprovázeny zastavením.

🍂

Něco jsme během posledních dní poděkováním přijali.

Něco jsme rozpoznali jako svou sklizeň.

Něco jsme položili zpět na zem.

A něco jsme nechali bez odpovědi v prázdném prostoru.

Dnes nemusíme nic dalšího hledat. Jen se můžeme podívat na to, co zůstalo.

Dnešní zastavení

Připravte si své místo

Dnes se vraťte k předmětu, který jste si vybrali během dne Sklizně. Vezměte jej znovu do dlaní. Možná je to jablko, semínko, větvička .. nebo něco úplně jiného. Už několik dní vám připomíná to, co ve vás dozrálo. Dnes pro něj připravte malé místo. Nemusí to být oltář v tradičním slova smyslu.

Stačí kousek prostoru - stůl, parapet, místo na zemi..

Položte tam svůj symbol sklizně a vedle něj postavte svíčku. Pokud chcete, přidejte malou misku s vodou. Nic víc není potřeba.

Možná právě jednoduchost dovolí každé věci skutečně promluvit.

🍂 Posaďte se před své místo, svíčku zatím nemusíte zapalovat. Můžete jen chvíli zůstat a vnímat své tělo. Můžete si vzpomenout na první den této cesty. Na prostou otázku: Kde právě jsem? 

🍂 Zeptejte se dnes znovu, ne proto, abyste porovnávali odpovědi. Jen si všimněte, zda se něco změnilo. Možná nic a možná jen způsob, jakým tuto otázku slyšíte.

🍂 Nadechněte se. Vydechněte. 

🍂 A potom se podívejte na svůj symbol sklizně.¨

Když stojíme před prahem, snadno začneme přemýšlet o tom, co bude. Co chceme změnit, co bychom měli dokázat. Kam bychom se měli posunout.

Dnes ale nemusíme vytvářet žádné nové předsevzetí. Podzim není nový seznam úkolů. Je pozváním jít hlouběji. A tak si položte jinou otázku:

Co si přeji vzít s sebou do další části roku?

Možná to nebude věc ani plán. Může to být něco, co jste během tohoto roku v sobě objevili.

Nechte odpověď přijít pomalu. Apokud se objeví mnoho slov, chvíli s nimi zůstaňte. Možná nakonec zůstane jediné jedno slovo.

🍂 Postavte se.

Chodidla vnímejte pevně na zemi. Vnímejte prostor za svými zády - To, co bylo. Nemusíte se otáčet. Jen vězte, že tam je celá cesta, která vás přivedla až sem.

Potom vnímejte prostor před sebou. Ještě do něj nevstupujte. Jen jej vnímejte. A mezi minulostí a tím, co přichází, stojí vaše tělo.

Tady. V přítomném okamžiku.

Nadechněte se. S výdechem nechte ramena změknout a  chvíli jen stůjte.

Právě tělo nejlépe ví, co znamená být na prahu.