Naslouchej

.. právě jsem se vrátila z krásného víkendu. V sobotu jsem si dopřála svůj pravidelný aquahealing abych se s radostí, lehkostí a v maximální čistotě ponořila do učení práce s našim fyzickým i energetickým tělem. Učím se pořád a cítím se stále vnímavější a stále jistější, ve své práci, ale i ve svém těle. Vždy když přijdu za svým učením, mám pocit, že nikdy nemůže být konec. Je to jako s oblohou, nikdy mě nepřestane bavit, když jdu lesní cestou, kdykoliv zvednu oči k obloze jsem v úžasu. Buď je obraz rámovaný větvemi stromů, nebo je z mraků poskládaný celý příběh, jindy zase s výhledem do daleka přemýšlím nad odstínem modré, která se právě rozlila všemi směry. Tak moc mě to baví. Jsem ráda, co víc, jsem vděčná za ten den, kdy jsem se zastavila. Vím, že to opakuji. Ale cítím, že to pořád není dost, že pořád je kolem tolik lidí, kteří hledají právě to, co by je naplňovalo, co by chtěli být stejně jistí a šťastní, ale běží pořád stejnou rychlostí, mnohdy se točí i v kruhu a čekají, že zítra možná něco bude jinak. Nebude, pokud to čeká na zítra. Nebude pokud nezpomalí a neudělá něco jinak dnes. Tak prosím zastav se člověče, zvedni oči k obloze, poslouchej šum listí a mezi zvuky v tichu svůj vnitřní hlas. Pozoruj tu krásu kolem a vnímej stejnou uvnitř sebe, v ten stejný moment. Každá změna ještě nějakou chvilku trvá a proto neztrácej čas a udělej krok k vytouženému, právě teď.

Mějte krásný podzim

Marcela Magdaléna