Mé tělo, je můj chrám..
Hned v úvodu mých stránek zmiňuji citát Thomase Carlylea "Ve vesmíru je pouze jeden chrám ... a tím je lidské tělo" Souzním zcela a proto možná vše co mě poslední roky naplňuje radostí je poznávání, sdílení, učení a léčení. Léčení sebe, a sdílení mých zkušeností dál. Poznání, že jediným spolehlivým průvodcem na cestě ke štěstí je zdravé tělo a věta, že zdraví je na prvním místě dostala obsah. Uvědomění, že to není o dostatečném množství spolknutého vitamínu C, ale o naslouchání, o způsobu jak své tělo i vše ostatní vnímám. Okolnosti, lidi, prostor a vše mezi tím vším. To zdánlivé prázdno mezi tím vším, k čemuž mě dovedlo právě a napomohlo právě mé vnitřní poznání. Vědomí a vzpomínka na to, kdo opravdu jsem. To že dýchám, přestalo být samozřejmostí a cítím vděčnost, že tomu tak je. To, že mé tělo je neseno, protože zákonitost přírody tomu napomáhá je pro mě úlevou a díky tomu cítím lehkost. Okamžiky, kdy tělo potřebuje odpočívat poznám dřív stejně jako okamžiky, kdy by mě stres mohl ovládnout a dostat do jiného stavu a narušit moji harmonii zrovna tak. Není to nic tajemného. Stačí se vyladit na pocity v těle pokaždé, když mě něco rozptyluje a okamžitě se spojit s vnitřním klidem. Pomáhá mi dech, je to nejjednodušší cesta dovnitř. Nic není inteligentnější a mocnější než léčebný systém v našem těle. Co si ovšem neuvědomujeme a tím si nejvíc škodíme je, že léčení by mělo probíhat pořád, stejně jako dýchání. Neměl by to být izolovaný proces zaměřený na odstraňování nemoci. Měla by to být věčná komunikace hrubohmotného s jemnohmotným. Pokud toto dokážeme, ocitá se tělo v přirozeném stavu a prožíváme štěstí. Vědomí je spokojené, protože v každé buňce je stav vědění, radosti a pocit nesmrtelnosti.
Chcete vědět jak poznat, zda své tělo nezatěžujete, zda mu dáváte prostor k léčení?
Uvolněte se, seďte v klidu a řekněte tělu, že může dělat co samo chce. Stane se něco z následujícího: začnete vzdychat, budete zívat, přicházejí vzpomínky, může přijít úzkost a sní spontánní emoce, nicméně se vám potom uleví. Tělo Vám však tímto dává signály, že potřebuje prostor k léčení.
A nebo, pokud je tělo v harmonii, v přirozeném stavu, kdy mu nic nebrání v samoléčbě, budete pociťovat hluboký klid, lehkost, radost a budete žasnout nad neznámem, jež se objevuje za maskou materiální existence..
Přeji Vám klid a radost
Marcela Magdaléna