Košík
0
0,00 Kč

Letní zralost - prázdniny duše

22.07.2025

Léto bývá spojováno s pohybem, svěžestí, cestami, smíchem, setkáními, sluncem…
Ale i léto má svou tichou tvář.

Mezi světlem a radostí se může ukrývat i prostor pro zrání. Ne vnějším světem, ale uvnitř nás, tam, kde nic nekřičí, ale všechno mluví.

Někdy právě v létě, kdy se příroda projeví naplno, když dny dýchají v plnosti a noci voní jako sen, přichází prostor stáhnout se trochu do stínu. Ne ze smutku, ale z potřeby být blíž sobě.

Duše také potřebuje prázdniny. Ale ne ty napěchované programem. Spíš takové, kde může jen tak být. Dýchat. Vnímat. Snít.
Kde je dovoleno nic neřešit. Neusilovat. Jen být u sebe.


Letní zralost není o výkonu, není o hluku.
Je to čas, kdy dozráváme s tichým souhlasem života.


🌿 Kdy si dovolíme nehonit se za zážitky, ale vychutnat přítomnost.
🌿 Kdy se nesnažíme být všude, ale jen tam, kde opravdu jsme.
🌿 Kdy místo plánů zrají uvědomění.


Letní zralost přichází, když vnější teplo podpoří vnitřní měkkost.


Když si řeknu:
"Nemusím nic. Dnes jen poslouchám, kam mě vede moje srdce."

A někdy to srdce vede do ticha.
Do stínu pod stromem. Do pokoje s otevřeným oknem. Do deníku. Do chůze bosky. Do prostoru, kde nepotřebuji být vidět, ale cítím, že jsem.

To jsou ty nejcennější letní okamžiky.
Prázdniny duše.

MM