Laskavá Tma

Přesto, že čas je relativní pojem, troufám si říci uteklo to velmi rychle. Je to pár dní co jsem napsala, že se chystám užít si ticho, samotou a tmu. V ten moment s jediným vědomím. Že nemá smysl se bát pokud věřím ve své vnitřní Světlo. Jsem venku, jsem doma, jsem na světle s modrým nebem nad hlavou a dotekem tepla slunečních paprsků. Ale víte co? To vše bylo i tam ve tmě, protože v mém vědomí je veškerá krása stále ... Jsem vděčná a od chvíle co jsem vyšla, říkám si jakou formou může člověk projevit ještě větší vděčnost. Vím, že jedině tím, že bude celým svým srdcem milovat jak nejvíce je schopen. Má tma byla laskavá a jak jsem již některým z vás psala "byla laskavá jako Já jsem" Myslím, že s tímto mohu popřát šťastnou cestu do tmy každému, kdo odhodlá se vstoupit.

A aby jste si nemysleli, že není možné, že nebyl jeden jediný temný moment, tak byl, vždyť byla jsem ve tmě a než rozsvítila jsem svým vnitřním světlem objevil se, velmi náhle  Strach. Přišel a překvapil, všemi vzpomínkami, které z hloubky přinesl, ale můj vnitřní hlas zazněl dost, abych uslyšela: "Bojíš se něčeho co neexistuje. Pokud to sama nevytvoříš" A potom pomohlo mi vědomí, že ano, bylo to i v realitě mého života a něco bylo i nepoznané, ale bylo to jako vlna, co přišla a zase odešla .. nastal klid. Jak dlouho trvala bouře? Nevím, ale přesně tak dlouho, aby se vše co mohlo vyčistilo. 

Bolest, kdy stírala se hranice mezi utrpením a pocitem štěstí. Byl to hluboce transformační proces, kdy fyzické tělo bolelo, když se emoční tělo zbavovalo získaných a nefunkčních schémat, aby se navrátilo do své vlastní jedinečnosti. Najdu jednou možná nová slova, ale zatím nepřichází, věřím, že proto, že neexistují. Myslím proto, že je to mezi nebem a zemí. Je to prožitek něčeho, co nikdy nebude stejné, proto nemá smysl hledat popis. 

Marcela Magdaléna ✨ Laskavá tma