Jarní symfonie

25.03.2018

Když mě dnes ráno probudila ptačí symfonie za oknem cítila jsem jak se mi přizvedly koutky do úsměvu. Všichni víme jakou vnitřní sílu vyvolá tento malý, zdánlivě malinkatý pohyb. Čekáte, že jsem vyskočila a začala s tím elánem a chutí do nového dne běhat a dělat jakékoliv ranní povinnosti..Nenene. V plné bdělosti jsem si uvědomila své tělo, zůstala v leže a dopřála si ranní meditaci. Co na tom je zvláštního, ptá se možná někdo. Dovolit si to! Možná byste se divili kolik z nás si nedovolí dvacet minut času jen pro sebe. Další se zase zeptají co na tom jako je? Tak to zkuste, možná se budete divit, kolik síly, stability, vědomí a radosti těchto pár ranních minut, kdy jsme stále ještě ve svém vlastním tichu po předešlé noci nám může do celého dne a života dát.  Potom jsem roztáhla závěs, za kterým jsem tušila sluníčko a teď už jen přemýšlím nad blbostí jako třeba jestli je tato fotka už opravdu poslední ohlédnutí za zimou. 

Krásnou neděli přeji nám všem

Marcela Magdaléna