Intimní chvíle ..

27.07.2019

Nahota na těle i na duši. Skrýváme se a bojíme odsouzení. A to v obou případech. Pamatuji si ten den, kdy jsem se přestala skrývat, byl nejvíc osvobozující a stejně tak vím, že ten prožitek byl nejintimnější a nejhlubší v mém životě. Otevřeně přiznat sobě, že věřím ve věčnost, že cítím, že to co jsem hledala je láska: Že Bůh je láska. Věřím v život, který trvá, je věčný a mé tělo je chrám pro mojí duši tady a teď. Že věřím v zázraky tohoto úžasného světa, přírodu a život. Že vše kolem je svět, který sdílíme nejen v těchto tělech, ale také ve všech svých nejhlubších myšlenkách splýváme a prolínáme se vším. Že moje myšlenka není jen mou a Tvá není jen Tvou... 


.. v ten moment, že vše mé je Tvé přišla úžasná radost, že já tvořím tento svět, který může být dobrý, když já budu! Zároveň i závan strachu bylo to, co jsem pocítila a děkuji za něj, protože cítím velkou zodpovědnost. Za sebe. Snažím se být lepší. Dobrý člověk, který touží po čisté mysli už nejen kvůli sobě. Nahota těla přijde mi najednou beze studu. Ať linčuje mě kdo chce, šrámy na těle když zůstanou, budou jen vzpomínkou na tento svět, ve kterém jsme se tak trochu ztratili. Ten svět, kde zdálo se mi, že hledám Boha, přitom hledala jsem Sebe. Šrámy na duši byly by horší, ale ani těch bát už se nemusím. Pochopením nejvyšších zákonů, s vědomím, láskou, laskavostí, radostí, mír a velkorysost,  spontánně s každým výdechem posílá do světa a cítím jak přitahuji tyto vlastnosti do všech mých vztahů. 

"Cítím, velkou vděčnost a vím, že nic nevím, avšak je-li Bůh láska, je se mnou tady a teď"

 

Ctím sebe, ctím Tebe a miluju tento svět a všechny jeho krásy v něm i v nás. Ještě je dlouhá cesta přede mnou, není vše zcela čisté, ale nejsem ještě na konci, tedy pro vše ostatní zbývá mi soucit a pochopení ✨


Marcela Magdaléna



.. kdo koupal by se v šatech.. Kdo koukal by se, zda se někdo kouká .. Řeší někdo žábu na kameni, nebo ptáčka co přišel se sem napít? 

Není to více jejich než mé, když miluji to stejně ..