Život ..

Nechci už o životě jen přemýšlet. Chci ho žít! Když se otočím hodně zpátky, přemýšlela jsem a hledala a byla z toho vyčerpaná. Potom jsem chytla myšlenku a s ní pocit jež nesl celým tělem výkřik "nechci, dál už tak nechci" Byl to zlomový okamžik a byl to jen začátek, ale důležitý pro to, abych přestala přemítat a začala opravdu žít. Mnohý člověk, řekne si "a jako před tím nežila? Vždyť si nemohla na nic stěžovat.." No a taky jsem si nestěžovala, ale to neznamená, že jsem žila Svůj život. Byla to dlouhá cesta, než jsem se zbavila strachu ze změn a v určitých momentech je to i nyní bolavá cesta, ale vím, že vede k uzdravení. Jsem vděčná za každý moment, který mě vede k zamyšlení nad zodpovědností. To že opravdu žiju, mi přineslo zcela jiný pohled na Život. Prohloubilo se mnoho vztahů, obnovila se přátelství a vznikla zcela nová pouta. Vše ve svobodě, bez závislostí přitom celistvosti se vším a já jsem za to neskutečně vděčná, protože to jediné má potenciál společného růstu. Doba je plná duchovních pouček, ale k čemu jedinci jsou, pokud neuvěří ve vlastní moudrost? Pokud odmítá ztišit se a cítit to. Protože slova nejsou víc než ukazatelé. Nejsou však k ničemu,  pokud zůstane vše jen v úrovni hlavy, zatím co srdce volá  jdi, vydej se na cestu do  mnohem hlubších vrstev svého nitra..

Díky za to vše a objímám sebe s největší láskou ♥︎ a vy víte, že stejně tak i vás

Marcela Magdaléna

p.s. A co, že se chci životem protančit, když chci a Pán Bůh dal. Tanec a radost naplňuje mé srdce štěstím až po okraj. Se stejnou radostí potom usedám do ticha s vědomím, že vnitřní klid je esencí mého bytí. A protože mé srdce je velké a laskavé, podělí se o to vše i když každý může najít způsob jak protančit se a udělat svět lepším místem pro sebe i nejbližší a dál a ještě dál. Začínám u sebe a tak si broukám a poskakuji a nazývám to zpěvem a tancem a medituji a doufám, že nakazím jednou celý svět...