Když děláš čím žiješ

03.02.2018

..a také naopak, když žiješ tím co děláš. Vy všichni tady víte jak moc radosti mi přináší mandaly, nebo spíše ten čas nad nimi trávený. Uvědomuji si jak moc důležitý čas to byl na cestě k sobě. Nechodila jsem do žádného kurzu než jsem namalovala svoji první mandalu, vlastně jsem nevěděla v tu chvíli ani co krásného a jak moc velkého vzniká. Taky jsem dítě doby a civilizace, kde nás nikdo neučil meditovat a vnímat svého ducha znát svoji duši. Přesně si pamatuji ten den, kdy jsem seděla nad svojí šedesátou sedmou mandalou a vyslovila nápad. "co kdybych se o to dělila dál, co kdybych lidem pomohla zdolat předsudky, že meditace není pro každého, že oni to neumí, že nejsou ti vyvolení. Co kdybych se dělila o svoji zkušenost a řekla jim jak je to jednoduché." Když říkám jednoduché, určitě tím nechci degradovat aktivitu samotnou, ale chci tím říci, že ten talent je dán nám všem. Že to je důležité poznat nejdřív sebe abychom mohli spokojeně žít. Byla to nahlas vyslovená myšlenka a tak to dalších pár týdnů zůstalo. U nápadu, který ovšem neměl aktéra, protože jeho sebedůvěra pokulhávala daleko za myšlenkou. S otázkou, proč by mě měl někdo chtít poslouchat. A protože jsem nakousla sama v sobě téma sebedůvěry, samozřejmě jsem najednou měla kolem sebe situací dost na to abych si to opravdu uvědomila. Jak moc je důležitá sebedůvěra. Bylo to všude kolem mě. V práci, kde jsem se bála chyb a neúspěchu, jsem propadla workoholismu a ve vztahu kde jsem se bála vyslovit svoje potřeby jsem začala vyhledávat samotu a byla odsouzena k osamělosti. Díky času, který jsem s pastelkou v ruce sobě a všem těm emocím kolem tohoto tématu věnovala jsem bez konfliktu vyléčila co bylo potřeba. Začala jsem pomalu být pánem svého času a jasně určovala priority. Hlídala rovnováhu času, který patřil práci a který byl osobní. Dařilo se mi lépe než kdy jindy a pomalu jsem se přestala bát i chyb a kritiky. Obojí když přišlo, brala jsem to jako informaci, jak to příště udělat lépe. Nebylo to už nic osobního. Ve vztahu jsem se naučila říkat své touhy a potřeby a zároveň byla připravená, že nemusí být v souladu s partnerovými. A přišel den, kdy jsem si řekla, tak co kdybych zkusila vyhlásit nějaký termín a uskutečnila Meditaci s mandalou? Ale co když tam budu sama? Udělala jsem to a řekla si tak a děj se co má. A byla jsem tam sama. Dám tomu ještě šanci? Ale co když to bude zase jen můj čas? A byl. Třetí pokus jsem odložila. Nedalo to na sebe ale dlouho čekat a přišla nabídka, zda bych udělala seminář. No a co teď odpovíš MM, ptala jsem se, zahodíš šanci stejně jako svůj nápad, nebo najdeš odvahu. Víš ty vůbec jak důležitá je sebedůvěra? Jak jde ruku v ruce se sebeláskou? Jak je důležité znát svou hodnotu a věřit v sebe? Kýváš, že víš, tak jak odpovíš? Odpověděla jsem ano. Seminář byl plánovaný za necelé dva měsíce a tak jsem si řekla, udělám generálku a zkusím zase vyhlásit termín, mé komorní Meditace s mandalou ve svém prostoru. A nebyla jsem sama. Odměna za víru v sebe se dostavila. Zavalila mě vlna radosti ale stejně tak i trémy, když jsem tentokrát ořezávala pastelky ne jen pro sebe. Byl to úžasný večer ve čtyřech a byl to mezník na mé cestě. Jsem šťastná a vděčná, že jsem našla odvahu jít s tím, čím žiji mezi vás. Odměnou mi je radost, kterou se mnou ještě několik dnů po meditacích sdílíte. Jsem vděčná, že jsem našla víru v sebe. Bylo to hodně hodin ticha s pastelkou v ruce, ale byl to také nejlépe investovaný čas na mé cestě za svým snem. Dál už je jen radost a vděk. 

Nebojte se žít svůj sen a věřte, že jste dokonalí takoví jací jste i když se to nemusí líbit všem. Důležité je, že se to líbí Vám, potom si přitáhnete takové obecenstvo, které Vám vždy s láskou zatleská ať už budete dělat cokoliv.

S láskou Marcela Magdaléna

p.s. Foto je již z mých nově připravovaných omalovánek, které jsem vám slíbila. Tentokrát s tématem Symboly kolem nás. No a i to je důkaz sebedůvěry. Nebát se prozradit svůj projekt, ale snažit se udělat ho co nejlépe, dát mu svobodu a věřit v něj stejně jako v sebe.