232 .. 238

19.11.2021

238/365


Náš život je živen duchovní mízou, energií vyrůstající ze zdroje všeho bytí. 

Každý z nás dostal pozvání,aby zjistil kým skutečně je, aby objevil své určení, překročil omezení svého odděleného já a byl sjednocen s Jediným, který je všechno ve všem. 

V tomto sebe-překročení sami sebe nalezneme a objevíme vlastní neomezenou schopnost vývoje, svobody, lásky.

237/365


Jednu z věcí, v nichž je třeba mít jasno, představuje fakt, že meditace - tato snaha o nalezení moudrosti a lásky - musí probíhat zcela obyčejně, přirozeně.

Tedy tak, že se meditace stane součástí běžné struktury našeho každodenního života. Musíme se naučit vidět, že celek života je protínán paprskem božského, nachází se v harmonii s božským. Je také dobře pochopit, že jsme stvořeni pro vstup do této božské harmonie s Bohem. Nejde nám o to obohatit svůj život o trochu duchovnosti. 

Abychom byli schopni naplnit velké životní úkoly, musíme se učit věrnosti v těch prostých a skromných. 

Meditace je velmi prostá a pokorná cesta, která nás chystá na toto nasměřování vlastního života k božskému středu

236/365


Náš původní stav je stav jednoduchosti, nevinnosti a radosti z čirého dobra. My všichni jsme jej kdysi zakoušeli.

Je to stav, který je základem skutečně duchovního přístupu k životu. Můžete jej spatřit ve vážném pohledu dítěte, v jeho údivu nad tajemstvím života, náboženství, Boha.

Meditace je pro nás pro všechny tak důležitá, protože nás znovu vrací k této jednoduchosti a k vážnému postoji vůči naší zkušenosti. 

Slovem "vážný" je rozuměno, že se v meditaci nesnažíme s Bohem manipulovat pro své vlastní účely. Nesnažíme se Ho blahosklonně vtáhnout do svého života. Spíše vyjadřujeme úžas nad jeho účastí v našem životě. Činíme tak zklidněním se a ztišením, překročením touhy a dosažením čistoty srdce.

Celou svou bytostí se zkrátka otevíráme skutečnosti, která se nám zjevuje tím nejčistším a nejintimnějším způsobem.

235/365


Klid je cesta ke kořenům a k naplnění úkolu jež stojí před každým z nás, totiž k zakořenění ve svém pravém já.

Klid nám pomáhá být zakořeněni uvnitř daru, který Bůh vložil do naší bytosti, čemuž se učíme tím, že setrváme tiší. Když zakořeníme sami v sobě, budeme pevně ukotveni na svém pravém místě v rámci stvoření. 

Vnější klid je účinným znamením vnitřního klidu a vnitřního ukotvení

234/365


Prvním co se v meditaci učíme, je vyslovovat svoji mantru. Zní to zde často a opakovaně, vím. Je dobře si připomínat, že opakovat mantru je potřeba od začátku do konce meditace a že nějaký čas potrvá, než dosáhneme této fáze. 

Mezitím se učíme trpělivosti. Meditace je pro každého z nás zcela přirozený proces, neboť právě tak, jako náš fyzický růst probíhá přirozeným tempem - u každého člověka trochu jinak -, tak se také náš modlitební život rozvíjí zcela přirozeně. Nemůžeme na nic tlačit, ale prostě beze spěchu, či očekávání opakovat mantru.

V důvěře, není podstatné kdy, přece přijde moment, kdy celou naší bytostí bude znít tentýž harmonický tón. A my, ve stavu za myšlením, i představami, jednoduše spočíváme ve Skutečnosti. 

233/365


Oddanost a odevzdanost by měly být takové, aby na místo našeho ega vstoupilo stoprocentně božské bytí. Aby se upevnilo v našem srdci. 

Když vím, že ve své podstatě existuji jako Já, neohraničené a neosobní, a že jen myšlenky mi překážejí abych Já vědomě uskutečnila, snažím se osvobodit se z myšlení.

Jediné co dělám je opakování mantry.

Hledáš Já? Příteli, proč je hledáš? I kdybys je nakrásně našel, byli byste tu "dva" a nepoznal bys je.   Ty se jím musíš stát! Být to, co doopravdy jsi, navždy jen sám sebou, prost myšlenek i ega. Být čím jsi! 


232/365


Teď, je branou do věčnosti: Nauč se odmyslit si pocit své individuální osobnosti..

Jde to snadno když si uvědomíš jediný okamžik v teď. Nebo bytí v teď.

teď mizí ego i se svými myšlenkami a ani by se tam nevešlo se všemi jeho starostmi, či radostmi.. Jestliže si je ještě uvědomuješ, pak nejsi v teď.

Žití v teď přináší klid a spokojenost, která kupodivu, se do TEĎ vejde. 

V Já, není nic, co bychom si mohli ještě přát. Je to ztráta individuality, což se projevuje jako úplné rozplynutí do svobody.   "Jsem nekonečná svoboda, prostá všeho zla"