Neříkejte si "už mi je všechno jedno"

Nevím, čím to je, že na tom koberci u šálku heřmánkového čaje, jste opravdu odevzdaní a mnohdy až nazí. Myšleno obrazně, každý kdo znáte to místo, víte o jaké nahotě mluvím. S narůstající důvěrou v tuto zónu bezpečí, přicházíte na tolik odpovědí aniž bych já vyslovila jediné slovo, protože odpovědi na všechno najdeme v sobě. Možná právě proto, že vyslovíte nahlas vše co zaznít musí aby přišla odpověď. Možná tím prostorem, který se Vám dostává, možná pauza mezi slovy, která je dost dlouhá na to slyšet tu jedinou správnou odpověď, kterou doslova křičí váš vnitřní hlas ale v neustálém hluku všedních dní ho neslyšíte. Moc mě to těší, protože o tom terapie je a dnes jsem měla neskutečnou radost, když opět padla jedna jediná věta, která byla tak moc zásadní. V každém případě mi opět přišla do hlavy vzpomínka na krásné přirovnání a musím se o něj s vámi podělit. 

"Vezměte si poučení z polních lilií, jak rostou; nelopotí se ani nepředou."  Eckhart Tolle

Všichni děláme ty stejné chyby a všichni můžeme číst stejné knihy, ale jen jeden jediný okamžik bývá ten podstatný abychom si chybu uvědomili a slova v oněch knihách pochopily. Kterou chybu však vnímám nejvíc? Jak moc tlačíme, jak moc chceme, jak moc dupeme a jak se lopotíme a jsme z toho tak moc vyčerpaní až nám dojdou síly na to uvědomit si, co je vlastně pro jakoukoliv změnu k tomu vysněnému důležité. Prostě žít a prostě Být. 

S láskou 

Marcela Magdaléna