Každý den je nová příležitost

S každým východem slunce přichází nová příležitost být šťastný a s každým západem potom za tuto příležitost poděkovat. Čas poděkovat sobě i všem, protože nikdy nejsme sami. I když to může být jen zdánlivě drobnost, nebo jen letmé setkání, které v daný moment nemusí vypadat významně, pokud si jej ještě teď, kdy chceme za dnešní den tiše poděkovat vybavujeme, mělo to svou váhu. Právě proto je důležité vnímat své pocity, nenechávat věci jen tak bez povšimnutí, protože chceme-li, pomohou nám pochopit vývoj událostí. Ten "aha moment" přijde a obraz začne dávat smysl, a protože pochopíme ten "systém veškerého dění" půjde vše rázem mnohem lépe. A na co nezapomenout? Poděkovat i za to, co nevyvolalo radostný pocit, protože víme my? Zkrátka pokud si ho teď vybavuji měl větší váhu, než si momentálně myslím a ať už v nás zanechal jakkoliv nedobrý pocit, tím, že poděkujeme i za tuto zkušenost, ji vlastně přijímáme. Už to samo o sobě je velmi léčivé. Že to nejde? No možná někdy hůře, ale když toto dokážeme, dokážeme ruku v ruce s tím další podstatné věci jako třeba nesoudit. A pokud nebudeme soudit, nebude potřeba odpouštět. Jestli tak dělám? Osobně mám ráda ten večerní moment poděkování. Ale většinou děkuji hned, takové to vnitřní pousmání se a vděčnost za to, co právě proběhlo, což je většinou v těch milých situacích. V těch méně příjemných v nich nezůstávám, ale v klidu se k nim s čistou hlavou vracím. Večer potom děkuji opravdu za vše. Víte co? Člověk se díky tomu i celkem dobře poznává. Když se k tomu vrací už jen jako pozorovatel, náhle s odstupem času opravdu může vidět věci jinak a lépe se mu přijmou i ty méně příjemné, protože v nich náhle může spatřit i svůj díl toho, proč byl daný moment nepříjemný. A to je přeci ten nejlepší způsob, jak příště stejné situaci předejít.

Co máte nyní v plánu Vy? Já meditovat a hned potom poděkovat za dnešní den.

S láskou

Marcela Magdaléna