Jemná síla zvuků

Vím, že jsem divoženka a navždy budu. Napíšu možná jednou celý svůj příběh a možná ne, možná si ho ten, kdo chce skládá z našich (i těch zde) krátkých setkání, kde sice neříkám vše, ale vždy jen to, co cítím, že má právě teď zaznít. Dnes se vám svěřím s mojí láskou ke zvukům. Provází mě už dlouho. Možná jste si také jako malí zacpávali uši a naslouchali rezonanci svého hlasu, a možná vás to i bavilo, stejně jako mě. Fakt je, že každý z nás slyší svým jedinečným způsobem. Bavily a baví mě zvuky kolem mě v přírodě, měla jsem je zvláštní formou uložené v paměti a často si s nimi hrála. Už venku v přírodě, jsem napodobovala intuitivním vedením, co slyším. Jako malá jsem bývala často sama doma, dost často i večer, a to byly chvíle, kdy mi právě tyto zvuky moc pomáhaly. S hlavou schovanou pod peřinou, dlaněmi přes uši jsem si je potom připomínala. Bylo úžasné sledovat, jak se rozplývají po těle a s tím přichází i klid. Vzpomínkou jsem utíkala k potůčku, nebo šuměla jemně jako listí, jindy intenzivně jako voda u splavu, někdy hučela jako meluzína, vydávala houpavé "ó" jako kmen ve špici stromu, jež ve větru se naklání, bzučení včel ...dnes už vím, že zvuk je určitá forma energie, která se dostává hluboko do buněčných struktur a dokáže je harmonizovat, Zvukem můžeme ovlivnit mozkové vlny, které ovlivňují náš emoční a tím i fyzický stav, zpomalí se srdeční aktivita i dýchání a nervový systém. Stejně tak mě fascinovalo a do dnes miluju "ticho" pod vodou. Fascinuje mě voda! Měla jsem obrovskou radost ve zjištění, když při mém prvním učení, jak o sebe mám a musím pečovat, pokud chci pečovat o druhé, byly právě zvuky jedním z nástrojů, které mi v tom mohou pomáhat. A tak začala moje cesta za zvuky. S velkým nadšením, protože se mi vrátily vzpomínky, jak hluboce mi už od dětství pomáhaly. Zkrátka-dávalo mi to smysl. Jak to tak bývá, v ten moment, kdy jsem svoji pozornost na zvuky upřela, začali se objevovat různé techniky i stará učení. Začalo se prolínat léčení sebe sama s tím, co mohu předávat dál. V Marma terapii se pracuje se zvuky, v pránickém léčení, kde dech a zvuk jsou jako léčivý dotek, meditační techniky využívají zvuku a jeho vibrací jako základního prostředku léčení a duchovního rozvoje. V praxi a učení inspirovaném kontinuum movement se pracuje se zvuky, tento intuitivní "tanec" těla v rytmu dechu za doprovodu zvuků, vnímám jako obrovskou schopnost uvolnění, energetického dobití, očisty fyzické a také emocionální, až v duchovní dimenzi bytí. Všechna tělesná i duševní cvičení, která objevuji a zkoumám, cítím že mají hlubší rozměr i působení, než se na první moment může díky primitivnosti technik zdát.

Jemná cvičení, inspirovaná právě kontinuum movement, které jsem na své cestě za zvukem objevila je toho krásným důkazem. Cítím to na svém těle, vidím to i u svých klientů, že stačí v důvěře v moudrost těla opravdu jen být a následovat pohyb, jež vychází zevnitř za doprovodu zvuku. Občas se ptám, zda byl první pohyb či zvuk ale pouštím to, nechávám se unášet v těchto vlnách vlastního proudu života jež se prolíná vším. Ve vědomém kontaktu se Zemí, jež mě drží, relaxuje i vyživuje. Jsem Sebou, jsem Tebou, jsem milionem příběhů, jež znám a miliony příběhů jež se jen na krátko objeví a mizí. Hlubinná práce se svalem bederním, který ne náhodou je nazýván "svalem Duše" : zvuk, jemný pohyb a opravdová, vědomá pozornost, díky níž si tento sval zvědomujeme, mi dává velký smysl už proto, že nelze jej ošetřit dotekem jako svaly jiné. Chceme li se poznat, pochopit a opravdu vědomě žít Svůj příběh, musíme postupně, vrstvu po vrstvě jedině my sami odkrývat a milovat každou část hluboko v nás a přijmout je všechny. Možná z mých řádek můžete cítit, jak moc miluji a jsem vděčná za to, co objevuji na své cestě. Se stejnou radostí  předávám to dál a těším se i z vašich objevů. které ani není třeba komentovat, stačí se dívat. Vaše tělo mluví v našich společných seminářích za vás. 

Děkuji, že můžu přitom být.

Platon prohlásil: "Když si budete s někým hodinu hrát, dozvíte se o něm víc, než kdybyste s ním rok diskutovali."

A je to tak, můžu si položit spoustu otázek proč, a čekat, nebo hledat odpověď tam venku, ale pravda je, že ta jediná dřímá hluboko uvnitř mě samé. Stačí pomalu, po vrstvách, se sebou si hrát a naslouchat. Prostě a jedno-duše Být.