Vůně perníčků

Vánoce jsou za námi ale vůně perníčků a vanilkových rohlíčků se ještě nese našimi domovy. Nevím jak jste to měly vy, ale já jsem některé oblíbené kousky cukroví pekla ještě ve čtvrtek, tedy čtyři dny před vánocemi. Chtělo se mi. Mám to tak každý rok a to nejen s vánočními tradicemi. Byl co si pamatuji i rok, kdy jsem prostě nenapekla. Duch Vánoc ne a ne přijít a péct jen proto, že se to traduje, to nějak neumím. Možná mám v tom jasno hlavně díky mojí mamince, ta totiž až do loňského roku pekla protože se to očekává, uklízela protože uklízení prý k těmto svátkům patří.. Jsem ráda, že už z těchto kolejí i ona vykolejila a jsem jí vděčná, že tak odstrašujícím příkladem mi po dlouhá léta v tomto konkrétně byla. Myšleno je to samozřejmě s největší láskou. Když mi pře pár dny volala, že byla s kamarádkami na pravidelné páteční kávě a jak si uvědomila, když si tam holky vzájemně sdělovaly co všechno ještě nestihly a musí, že se vlastně ona sama poprvé v naprostém klidu na svátky i těší, tak mi udělala obrovskou radost. Myslím, že každý, kdo jednoho dne najde tento pocit svobody, že nic se nemusí, že jaké si to uděláme takové to máme, že to jediné je naše a podstatné, najde ten nejkrásnější dárek. Já jsem si jistá, že každý, kdo čtete moje řádky, už jste tento osobní dárek dávno našli a proto stejně jako já a dnes už i moje maminka, užíváte vánoční dny opravdu v duchu rodinném, v klidu a pohodě. Pro mě to byl rok plný změn i tyto dny byly ještě plné okamžiků, které dostali štítek "poprvé" První pečení vánočního cukroví pro první společné svátky, první náš vánoční stromeček..vlastně jsem si ani nepřála mít ještě něco pod ním. Každý den je jeden velký dárek, stačí si jen každý den v ten správný okamžik uvědomit, že jsem ho právě rozbalila. Moc se těším z volných dnů, ale moc se těším i zpět do reality až mi i vy budete plni zážitků, vyprávět ty vaše nejkrásnější.

Přeji krásné dny s vůní vanilky a badyánu

Marcela Magdaléna