Klíč ke štěstí máme jen ve svých rukách

Čas od času si uděláme seznam restů, určíme jim priority a těšíme se, že bude klid na duši. Ale pokud si do seznamu nenapíšeme všechny resty, tedy i myšlenky na někoho, nebo něco, na to někomu zavolat, někomu se omluvit, nebo zajít se někam podívat, tak klid na duši nebude. Aniž si to uvědomujeme, to právě tyto resty nás tíží a kdykoliv si uvědomíme, že jsme opět nezvedli telefon, nezajeli na hřbitov, kdykoliv si opět řekneme zítra už to udělám, ztrácíme spoustu energie. Je to stejné, jako když necháme dveře otevřené. Můžeme topit stále dokola, ale utíká nám teplo. Pokud tyto věci vyřešíme, uvolníme prostor pro nové myšlenky. Ty tvůrčí, které nás posunou zase o kus dál. Blíže ke klidu a ke štěstí. Ne nadarmo se také říká, dokud jedny dveře nezavřeš, druhé nejdou otevřít. Co se stane, když se o to pokusíme? Bude průvan, chaos, nepořádek a energie se opět vytratí. Takže..nestujme v průvanu příliš dlouho.